Z počítačových her mě vždy nejvíce bavily strategie. Mé dvě nejoblíbenější hry až do dneška jsou Battle Isle a Settlers, obě na Amize, obě strategie. Obě ještě bez čísla verze, úplně první inkarnace těchto her. Takže vlastně Settlers 1 a Battle Isle 1. Dodnes s kamarádem vzpomínáme, jak jsme se scházeli na střídačku u něho nebo u mě doma a pařili tyto gamesy proti sobě, protože nad počítačem člověk vždy vyzrál příliš snadno. Přestože dnes graficky tyto hry předčí kdejaká flashovka na webu, ve své době to byly naprosté špičky. A hratelně se dodnes jedná o přelomové záležitosti, které se staly inspirací pro mnohé další pokračovatele.
Ježíšek nám domů o loňských vánocích přinesl Wiičko a jakožto čerstvý majitel této herní konzole jsem samozřejmě po internetu hledal informace o této konzole, o hrách na ni a o zajímavých zpravodajských webech nebo blozích, na kterých bych si mohl číst o novinkách pro Wii. Seznam těch nejlepších webů lze najít u tohoto článku jako odkazy v bočním panelu.
A tak jsem se dočetl, že Nintendo v roce 2001 vydalo pro tehdejší konzolu GameCube strategii nazvanou Pikmin, která je vysoce hodnocena jak kritiky, tak hráči. A že na začátku roku 2009 bude tato strategie vydána v re-edici pro Wiičko, v rámci řady New Play Control. Vzhledem k mé zálibě v tomto typu her se pro mě stalo pořízení tohoto kousku povinností. Nyní je hra dohrána a mohu říci, že nákupu rozhodně nelituji. Právě naopak, jedná se o výjimečně zdařilý kousek, naprosto netypický mezi ostatními strategiemi. Možná to ani není čistá strategie, ale tak trošku směska mezi Lemmings a tradiční RTS. Rozhodně se ale jedná o hru, kterou přes její vousy nelze než doporučit.
Příběh
Drtivá většina strategií má okolo sebe nějaký příběh, i když ten často nebývá nijak hluboký, natož důležitý. I Pikmin je postaven okolo příběhu, a již zde se dostáváme k zásadní odlišnosti této hry oproti běžným strategiím. 
Totiž příběh i atmosféra této hry je typickým vtipným, roztomilým a nekofliktním dílem firmy Nintendo. V této hře se vžijete do role vesmírného kapitána Olimara (kterému jsme doma začali familirně přezdívat Oli), 4 centimetry vysoké postavičky s večerníčkovským kukučem. Při kosmické cestě do jeho lodi vrazí meteor a Oli zhavaruje na neznámé planetě, která tak trochu připomíná naši Zemi. Jeho loď se rozpadne na 30 kousků, které samozřejmě dopadnou do různých částí planety. Aby situace byla ještě horší, tak ve vzduchu této planety je obsažen nebezpečný plyn kyslík, a Oliho skafandr dokáže ochránit svého astronauta před tímto nebezpečím jen po 30 dnů.
Jak lze z výše zmíněného textu vytušit, cílem je nalézt 30 kousků rakety za maximálně 30 (herních) dnů a odletět tak z planety dříve, než by Olimu hrozilo udušení se místní atmosférou. Vzhledem k výše uvedené velikosti astronauta v hlavní roli je celá hra umístěna do mikrosvěta, kde je pampeliška velká jako strom a nepřátelé podobní žábě jsou mnohonásobně větší než Vy.
Strategie
Výše uvedený příběh by bylo samozřejmě možné zpracovat různým způsobem, dokážu si představit plošinovku v Mariově stylu. Pikmin ale toto téma zpracovává formou herní strategie a velmi zajímavě. Oli záhy objeví tvory ještě o facku menší než je on sám a nazve je Pikminy. Tato miniaturní stvoření, něco napůl mezi rostlinkou a živočichem, pak posílá plnit rozličné úkoly, ať se již jedná o odstraňování překážek v cestě, boj proti nepřátelům nebo přenesení nalezené části k raketě a tak postupnému skládání své vesmírné lodě nazpět do použitelné podoby. Hráč nikdy neřídí Pikminy napřímo. Celou dobu ovládá pouze Oliho, který může Pikminy zavolat k sobě a ti pak chodí jako poslušné ovečky za astronautem, dokud je ten nepošle splnit nějaký úkol. A toto pověření úkolem je také relativně omezené, Pikminy nelze poslat samotné přes celou mapu, ale musíte osobně s nimi dojít k místu úkolu a na poměrně malou vzdálenost vyslat Pikminy vstříc svému cíli. Jako formu vyslání za úkolem pak můžete hromadně poslat celou skupinu a nebo individuálně na cíl házet jednoho tvorečka za druhým, přičemž tento způsob je sice pomalejší, ale umožní Vám přesněji určit kolik a jaké Pikminy na cíl pošlete.
Postupně ve hře narazíte na tři různé druhy Pikminů, kteří jsou odlišeni barvou a některou částí obličeje. Červení Pikmini mají oproti ostatním nos, jsou silnější než jiné druhy a nevadí jim oheň. Žlutí Pikmini mají docela velké uši, dohodíte je výše a dále, a také dokáží nosit výbušné kameny. Modří Pikmini mají na rozdíl od ostatních ústa a neutopí se ve vodě, tedy použijete je tam, kde nelze projít cestu suchou nohou. Každý Pikmin má na hlavě buď lístek, poupě, nebo kvítek. Tento znak symbolizuje, jak rychle umí jedinec chodit, tedy jestli na něj bude muset Oli čekat, nebo s ním Pikmin udrží krok. K pozdějším fázím květenství lze přijít různými způsoby, jednak lze nechat nové Pikminy zakořeněné po nějaký čas v zemi a vytáhnout je, až rozkvetou, případně pokud najdete nebo vybojujete zlatavý nektar, tak jeho vypitím se Pikmini rozvinou do květu. Kouzelné na Pikminech je jejich ztvárnění jako zdánlivě titěrných a bezbranných tvorečků, kdy Vám snadno přijde líto každého ztraceného jedince.
Kromě Vašich souputníků se samozřejmě ve hře nachází hromada nepřátel a jak jsem již zmínil, inspirace zjevně pochází ze skutečné zemské fauny, ale výsledkem jsou naprosto nové živočišné druhy. Základními nepřáteli jsou Bulborbové, příšerky s červeným tělem posetým bílými tečkami, kteří mají velkou tlamu a na Pikminech si rádi smlsnou. Wollywog je podobný žábě a proti Vám bojuje tím způsobem, že vyskočí vysoko do vzduchu a nepřátele rozdrtí dopadem na ně. V některých místech žijou v půdě larvy Sheargrub, které vylezou ven až teprve když do příslušné lokality přijdete. Samičky larev jsou neškodné, samci jsou ale bojovní a pokoušou Vás svými kusadly. Jejich příbuzní Shearwig se umí při větším zranění vznést do vzduchu jako létavý hmyz, kde regenerují a až jsou opět plni síly, snesou se zpět na zem, aby na Vás znova zaútočili. Dalším létavcem je Swooping Snitchbug, běžně označovaná jako moucha, která sice nezabíjí, ale unáší Pikminy pryč od Vás, aby je opodál znova „zasadila“ do země, takže Oli k nim musí znova dojít a opět je vytáhnout z půdy na vzduch. Příšer je spousta a je velice příjemné objevovat další a další nové druhy, které se ve hře nacházejí.
Mohl bych vlastně celou hru popsat tradičním jazykem RTS her: ovládáte generála armády, máte k dispozici 3 druhy vojáků, kdy každý druh má nějakou specializaci. Vaším úkolem je prozkoumání terénu, s pomocí zdrojů doplňování a posilování armády, boj proti nepřátelům a sesbírání trofejí, které jsou různě umístěny na mapě. Ačkoliv by byl takový popis pravdivý, ztratil by celou poetičnost této hry, která ji činí tak výjimečnou.
Na Západě existuje početná skupinka zákazníků, kteří cíleně vyhledávají hry od firmy Nintendo, případně ještě konkrétněji hry, které vytvářel pan Shigeru Miyamoto. Tento autor Mária, Zeldy a také Pikmina má vyjímečný cit vytvořit zábavné a kvalitní hry. Pikmin nebyl Nintendem propagován jako strategie, ale jen jako další značka z jejich stáje, kterou vytvořil nejuznávanější herní tvůrce a mnoho lidí si tuto hru koupilo, aniž by tušilo, že se jedná o strategii. Někteří z nich si to dokonce neuvědomili ani poté, co hru úspěšně dohráli. Jedná se o výjimečný kousek, který svým zpracováním dokáže zaujmout i hráče, kteří běžně strategie vůbec nehrají.
Technické zpracování
Hra pochopitelně odpovídá svému stáří. Vznikla v roce 2001 na předchozí generaci herních konzolí. Pokud se tedy honíte za HD rozlišením a co nejvyššímu počtu polygonů, nemůže Pikmin dnešním technickým vrcholům konkurovat. Pokud se ale dokážete od technické dokonalosti odpoutat a podstatně více Vám záleží na tom, aby hra byla zábavná, pak hratelně Pikmin dokáže naprosto uspokojit hráčovy potřeby.
Přestože ale hra odpovídá datu svého vzniku a ti, pro které je tak důležité rozlišení ji technicky snadno shodí, nelze říci, že je zaostalá. Naopak, jedná se o poctivý Myiamotův výtvor, v kterém budete objevovat drobnosti, jež sice nemají na samotnou hru zásadní vliv, ale přidává k dokonalosti atmosféře. Podobně jako u Mária i v Pikminovi Vás hra láká k tomu, abyste prozkoumali každé zákoutí, co se v něm nachází, poznali všechny nestvůry, na které můžete narazit nebo sesbírali všech 30 kousků rakety (i když 5 z nich není povinných) a bavili se u toho, jak vtipně byl který díl kosmické lodi pojmenován. Zjistíte, že občas některý z Pikminů zakopne, spadne na zem, chvíli leží, pak vstane a zase doběhne Vaši skupinu. Všimnete si, že když Oli projde skupinkou kytiček, tak nejen že se tyto zakymácejí, ale ještě se z nich zvedne hejno mušek, chvíli poletuje a pak zase opět dosedne do porostu. A hra bez záseků zvládá 100 pikminů na obrazovce najednou, plus Oliho, několik nepřátel, vlnící se vodu jezírka a pohyb rostlin. Pikmin sice nemůže soupeřit s grafickými extázemi dnešní doby, ale rozhodně není odbytý.
Pikmin je jednou z her v řadě New Play Control, v jejímž rámci se Nintendo rozhodlo vydat re-edice svých nejlepších her z konzoly GameCube pro současnou vlajkovou loď Wii. Výše uvedený název lze přeložit jako Nové herní ovládání a tak se nejedná o přímé porty, ale hry jsou oproti svým originálům vylepšeny. Základem je samozřejmě využití nového ovladače Wiička, kde v Pikminovi pomocí ukazování na obrazovku určujete směr, kterým Oli háže nebo posílá Pikminy za úkolem. Jedná se samozřejmě o ovládání, které je mnohem blíže počítačové myši, což je pro účely strategie příijemnější než tradiční konzolové ovladače. Mezi dalšími vylepšeními hry je podpora pro širokoúhlý obraz (GameCube měl jen tradiční televizní obraz o poměru 4:3) nebo u uložené hry možnost se vracet po jednotlivých dnech nazpět.
Podobně jako mnohé jiné re-ediční řady má krabička s hrou obal, který na první pohled upozorňuje na to, že se jedná o re-edici. Původní artwork je v menším obdélníčku uvnitř a v bílém okraji kolem se nachází logo řady New Play Control a informace o tom, že původně byla hra pro GameCube. Obal tak na první pohled vypadá levněji a v obchodě v regálu s hrama tak možná přitáhne zákazníky více hledící na cenu. Krabička ale nemusí vypadat levně ve Vaší sbírce! Vložený papír, na kterém se nachází grafika obalu, je totiž potištěný z obou stran, přičemž na druhé straně se nachází varianta, která vypadá jako plnohodnotná hra pro Wiičko, žádná re-edice. Není tak nic jednoduššího než papír z obalu vytáhnout, obrátit a vrátit nazpět do krabičky a hra může zaujmout prémiové místo v regálu.
Slabiny hry
Ačkoliv se jedná o úžasnou hru, budu objektivní. Na hře lze jednoznačně nalézt i její zřejmé nedostatky, přičemž mám na mysli záležitosti herní, nikoliv technické. Pojďme se na ně podívat:
- Hra je poměrně krátká. Poztrácených částí rakety je pouze 30 a při prvním hraní mi zabralo 26 herních dnů (každý trvá přibližně 20 minut skutečného času), abych je všechny našel, raketu zkompletoval a odletěl domů. Při druhém hraní se určitě dostanu pod 20 dnů a na internetu lze najít lidi, kteří to zvládli za 13 dnů. Strategie bývají tradičně podstatně delší a člověk s nimi stráví mnohem více času.
- Hře chybí multiplayer. Můžete si zahrát jen v jednom. Přeci jen, proti počítači to nikdy není ono.
- Vzhledem ke stáří hry není zakomponován ani žádný online support, ale budiž. Hra je vlastně z rohu 2001 a tehdy bylo online hraní ještě v plenkách.
První dva body jsou vyřešeny v pokračování Pikmin 2, které hraju právě nyní. Proto, pokud nejste naprostým fanatikem do strategií, případně velkým fandou her od Nintenda/Miyamota, nebo pokud z nějakého důvodu netoužíte absolvovat příběh/sérii za každou cenu celou, je na zvážení, jestli prvního Pikmina nevynechat a nevrhnout se do rovnýma nohama do druhého dílu. Přesto věřím, že pokud budete absolvovat Pikmina chronologicky od prvního kousku, rozhodně si hru užijete a nebude zklamáni.
Pomocí HDD rekordéru jsem nahrál krátké video z Pikmina
Nákup hry / cena
Jak jsem již mnohokrát uvedl, jedná se o re-edici staršího kousku a ty bývají výrazně zlevněny. U her pro PC nebývá problém starší kousek pořídit za dvě nebo tři stovky. U konzol situace není až tak růžová, přesto je ale cena her v sérii New Play Control nižší než u nových kousků, originálních pro Wiičko. Takže zatímco u typické novinky (tzv. áčkového titulu) bývá doporučená cena 1 500,- Kč, tak Pikmin má na visačce s doporučenou cenou „jenom“ tisícovku.
Pochopitelně, jak už to bývá, vyplatí se porozhlédnout po internetu a pohledat. Pokud takovému úsilí věnujete pár minut, lze hru koupit za příjemně nižší cenu, než je doporučená. Obecně jsou videohry levnější v Anglii a vyplatí se je koupit v tamních obchodech, jelikož i včetně poštovného ušetříte. Oba velké anglické e-shopy s videohrama, Game i Gamestation, vedou tuto hru za 25 liber, což po přičtení poštovného vyjde okolo 850 Kč. Pokud ale budete skutečně pečlivě hledat, můžete narazit např. na další anglický e-shop ShopTo.net, kde Vás Pikmin vyjde jen na 18 liber a včetně poštovného byste se měli vlézt do 700 Kč. Proč platit víc, když dostanete úplně to samé?
Závěr
Jako správná úspěšná hra se Pikmin v cameo formě objevuje i v jiných hrách od Nintenda. Je zastoupen v posledních dvou bojovkách Super Smash Bros., kdy v nejnovějším díle s podtitulem Bash je dokonce Olimar s Pikminy jednou z hratelných postav. Jiná úspěšná série of Nintenda nazvaná Animal Crossing, což je variace na Sims, podporuje populární DLC neboli stažitelný obsah, kdy je jednou za čas nabídnut nějaký předmět a kdo této příležitosti využije, získá do své sbírky něco, co v základní hře není. A protože je každý předmět k dispozici pouze jeden nebo dva týdny, a pak již jej stáhnout nelze, jedná se o populární stimul, jak hráče přimět k tomu pravidelně si hru zahrát. Právě jako DLC se v Animal Crossing objevily již dva předměty inspirované Pikminy, začátkem roku to byl tzv. Pikminí klobouk (Pikmin Hat), což je obleček pro Vaši postavu, aby připomínala Pikmina. Nejnověji na přelomu července a srpna tohoto roku bude k dispozici model Olimarovy vesmírné lodě Dolphin a to k připomenutí 40. výročí prvního přistání člověka na Měsíci. Pikmin pomocí těchto výskytů v jiných hrách prorůstá světem Nintenda a přivádí k této výborné hře fandy ostatních značek mateřské firmy.
Pikmin je velice příjemná hra, jedno z nejlepších zpracování real-time strategie na herní konzoly. Atmosféra hry je velice originální a naprosto jiná, než u všech ostatních strategií, které jsem hrál. Nintendo si mě opět získalo svým nesmírně zábavným přístupem k tvorbě video-her, kde na prvním místě je hratelnost a technická dokonalost je až později v řadě. O kvalitě této hry svědčí i její recenze na herních webech, kdy např. IGN udělilo re-edici osm let staré hry v recenzi 8 bodů z 10, což by bylo považováno za velice dobré skóre i v případě nového kousku. Při recenzi původní verze hry pro GameCube v roce 2001 pak Pikmin na IGN získal dokonce 9,1 bodů.
Nyní se již bavím s pokračováním Pikmin 2, o kterém po jeho dohrání také poreferuji.
Odkazy:
- Pikipedia, sekce věnovaná Pikminům v rámci serveru Wikia
- New Play Control: Pikmin na IGN
Související články na honza.info:
