Ono se to snadno napíše, krásná teorie, pokud si ale myslíte, že jen tak vlezete do zdrojáků češtiny pro WordPress a položky si opravíte, okamžitě se vystavíte problému. Totiž webové stránky (stejně jako drtivá většina aplikací pracujících s textem) odstavce zalamují do jednotlivých řádků podle mezer. Což je v pořádku právě do té doby, než Vám mezery začnou oddělovat tisíce v číslech. Protože řádek uprostřed čísla zalomit nechcete. Číslo potřebujete držet pohromadě. Řešení se nazývá tvrdá mezera a tím se řítíme do největších hlubin trapné chyby, se kterou se musíme poprat. (doplnění informace o tenké mezeře z předchozího odstavce: tenká mezera reperezentovaná entitou   je totiž v HTML zlomitelná přes řádek, tak proto ji nemůžeme použít pro formátování čísel)

Ne, chyba se nenachází v češtině pro WordPress. Nenachází se ani ve WordPressu samotném. Je skryta ještě níže, přímo v samotném PHP. Totiž, WordPress naprosto správně pro formátování čísel používá nativní funkci PHP, která se jmenuje number_format(). Potíž je v tom, že tato funkce neumí pracovat s tvrdými mezerami, a to ani s řetězcem   ani s pevnou mezerou zapsanou jako ASCII znak o hodnotě 160. Pokud ji předhodíte, že má použít pro oddělení tisíců tvrdou mezeru, ve výsledku místo ní dostanete čtvereček. To je naprosto nepoužitelné.

A naprosto trapné na celé situaci je, že problém s touto funkcí je reportovaný do PHP již mnoho let (viz velmi dlouhý log u popisu této funkce), netrápí jenom Čechy, ale i mnohé početnější národy používající stejné formátování, jmenujem třeba Francii nebo Rusko. A nikdo s tím nic nedělá.

Rozhodl jsem se, že se se situací nesmířím. Na svém webu chci mít čísla naformátovaná správně česky. Asi bych uměl najít zmíněnou funkci ve zdrojácích PHP a zkompilovat si vlastní modifikaci, bohužel PHP u svého web-hostera nevyměním, takže situaci musím vyřešit o úroveň výše, ve WordPressu. Nejedná se však o situaci, kterou by šlo vyřešit plug-inem, ale musel jsem sáhnout napřímo do střev samotného WordPressu. To ve výsledku znamená, že s každým upgradem WordPressu, byť tím nejmenším, to musím udělat znova.

Vlevo u seznamu souborů ke stažení vidíte, že to vše funguje správně. Velikost souborů má desetinnou část oddělenou čárkou a u počtu stažení je vždy oddělovačem tisíců nedělitelná mezera, takže se nestane, že by se číslo rozdělilo na více řádků. Tak to má být.

Pokud chcete, aby i na Vašem webu byla čísla správně česky naformátována, můžete si stáhnout následující archiv. V něm najdete tři soubory, které nahrajte (do příslušných adresářů) Vaší instalace WordPressu přes ty původní. Pozor: soubory v tomto archivu jsou v této chvíli pro WordPress verze 2.9.2 a pokud máte jinou verzi WordPressu, tak to nedělejte, WordPress by mohl přestat fungovat. Modifikace je určena jen pro verzi 2.9.2, pro žádnou jinou.

Dobrá zpráva na závěr: tento problém jsem již před časem nahlásil vývojovému týmu WordPressu a lze předpokládat, že nějakým způsobem se s ní popasují a v budoucnu bude možné, aby oficiální čeština měla korektní formátování čísel tak, jak má být. Zatím se řeší, jakým způsobem toto zařídit, jestli tak, jak jsem to udělal já, nebo nějakým filtrem, ale to je méně podstatné; nyní je milestone nastavený na verzi 3.0, tzn. vývojový tým by to chtěl mít v této verzi již vyřešené (ale na druhé straně si můžete v logu všimnout, že už se oprava plánovala pro verzi 2.9 a pak se to zrušilo). Tak držme palce, že řešení popsané a nabídnuté ke stažení v tomto článku je pouze dočasným workaroundem.

Tou dobou měla být u O2 v prodeji již BlackBerry 8520, o kterém jsem se zmiňoval v teoretické úvaze, jak to bude s optickým trackballem. Jenže realita byla jiná, telefon ve skutečnosti ještě skladem nebyl. Já ale potřeboval svou situaci vyřešit a tak jsem se rozhodl pro BlackBerry 8900, které se tou dobou doprodávalo a mělo být nahrazeno právě osmdesátpětadvacítkou. Poslední model s kuličkou.

Nyní se mi již do ruky nové BlackBerry 8520 dostalo, tři kousky ve firmě máme. Nejprve tedy o optickém trackballu (tzv. trackpadu): musím říct, všechna úcta, funguje to pěkně. Stručný popis pro všechny, nejen pro ty, kteří už mají nějaké BlackBerry, ale i pro jiné mobilisty: každý mobil má dnes nějaké směrové ovládání, typicky čtyři kurzorové klávesy (nahoru, dolů, doprava, doleva), někdy ještě navíc s potvrzovacím tlačítkem uprostřed. BB 8520 má místo toho jedno jediné tlačítko, nijak velké, které zastoupí všech pět ovládacích tlačítek najednou. Když ho zmáčknete, tak má samozřejmě funkci toho potvrzení. Pokud ale na něj přiložíte prst a posunete ho některým směrem, telefon to zpracuje jako stisk směrové klávesy. Posunete palec nahoru, jako byste stiskli klávesu nahoru. Je to podobné touchpadu na noteboocích, tak jak se ovládá šipka myši. Je to citlivé a moc příjemné.

Vlevo BlackBerry 8520, vpravo BlackBerry 8900

Mimo to je ale BlackBerry 8520 bohužel zklamáním. Je pravda, že cena telefonu oproti modelu 8900 klesla přibližně na dvě třetiny, ono je ale i skutečně vidět, že se šetřilo. Nejen, že telefon s nižším modelovým číslem je čistě černý (kdežto vyšší model s kombinací černé a stříbrné působí elegatněji), to by byl jen designový prvek. Ale k novému bezkuličkovému stroji nedostanete pouzdro. Nejen, že jakýkoliv mobil bez pouzdra trpí, ale tradičně BlackBerry si umí poznat, když ho do originálního pouzdra vložíte a v pouzdře se pak může chovat jinak (např. v pouzdře zvoní, kdežto vytažené pouze vibruje). A ani tohle ten nový stroj neumí, protože mu chybí senzory, takže i když máte starší pouzdro po svém předchozím přístroji (protože velikost modelů 8310, 8520 i 8900 je stejná), tak tahle funkcionalita bude chybět. Také dodávaná nabíječka má pouze Euro koncovku, kdežto všechny předchozí modely měly také koncovku pro Anglii a USA. Prostě se šetřilo všude, kde to jen trochu šlo.

Oba přístroje zezadu. Celá horní část BlackBerry 8520 (vlevo) je pogumovaná.

Na mém předchozím BB 8310 byla horní část telefonu potažena gumou, která se po čase začala loupat. Naštěstí u modelu 8900 nic takového není. Jenže naopak u modelu 8520 je gumou potažena opět horní část telefonu, podstatně větší část než u 8310 a jsou tam tlačítka Play/Pause, Rewind a Forward pro ovládání MP3 přehrávače. No to se bude loupat, běda!

A v neposlední řadě 8520 má stejný displej jako 8310, tzn. rozlišení 320×240. Jenže já si za měsíc tak zvykl na displej s jemným rozlišením 480×360 (při stejné milimetrové velikosti displeje), že se mi to horší rozlišení okamžitě nelíbí. Pokud bych měl zabíhat do detailů, tak ještě 8900 má zabudovanou GPS-ku, kdežto 8520 nikoliv; i když je pravda, že existuje model 8530 s GPS-kou, jenže ten se v naší zemi neprodává. Ale GPS v mobilu nepoužívám, takže mě to netrápí.

BlackBerry 8900 (vpravo) chráněné pouzdrem

Telefon je samozřejmě plně funkční, je to poctivé BlackBerry se vším všudy, tzn. rychlostí stroje, ovládáním, milionem nastavení, dlouhou výdrží na baterku a tak dále. V současné nabídce telefonů s ostružinou ve znaku je model Bold 9700 bohužel už cenově zbytečně vysoko, jenže 8520 šlo zase s cenou příliš dolů a je to na výsledném produktu znát. A tak nakonec jsem rád, že jsem nemohl čekat a musel si pořídit ten poslední přístroj s kuličkou. Doufám, že vydrží.

Hry v této sérii se označují jako adventure, tedy dobrodružství. Protože se ale k tomuto označení hlásí jen velmi málo her, řekněme, že nejblíže to má k RPG. S těmi rozdíly, že v naší hře nemáme skupinu bojovníků s rozličnými povoláními, ale jediného hrdinu, ten se nijak nevyvíjí a celou hru má pořád stejné schopnosti (i když je pravda, že postupně nachází předměty, s jejichž použitím dokáže nové kousky, ale bez nich je pořád stejný) a bojový systém je velmi jednoduchý, skládá se z tří různých útoků mečem a to je vše. Nicméně u této hry platí známé pravidlo, že v jednoduchosti je síla. Není zapotřebí vytvářet komplikovanou hru, aby byla zábavná, mnohdy méně bývá více, a Zelda to podtrhuje.

Hra totiž nestaví na vybíjení nepřátel, i když i těch zde máme požehnaně včetně několika bosů. Nosnou částí hry je ovšem prozkoumávání světů, získávání indicií a řešení různých logických hříček. Případně jsou obě herní složky promíchané, takže bez zabití příšery hlavolam nerozluštíte či naopak. Koncept hry se nezměnil za více jak 20 let, kdy vznikla první hra v sérii, ale proč měnit něco, co funguje. Link, to je ten hlavní hrdina ve hře, se vždy musí dopravit k dalšímu bludišti (dungeonu), v této konkrétní hře lodí po moři k jednotlivým ostrovům, což nemusí být úplně jednoduché, již zde musí většinou vymyslet způsob, jak se tam dostat, a po cestě se vypořádat s několika nepřáteli. Poté musí projít část bludiště (pobíjením příšer a řešením hádanek), pak najde nový předmět, v druhé části bludiště se postupně naučí tento předmět používat (několika různými způsoby) a nakonec je zde bos, jehož lze porazit jedině s využitím toho nového předmětu a navíc, jak se na správného bose sluší, není to úplně obyčejný boj, musíte vymyslet, jak na něj. Pak následuje druhé bludiště, třetí a tak dále, až dojdete k souboji s hlavním zloduchem celé hry a je konec.

A kromě toho je zde několik miniher (nebo tzv. vedlejších úkolů), které sice nejsou povinné, ale často Vám jejich absolvování pomůže v hlavním příběhu. Typicky se v hrách o princezně Zeldě nachází rybaření a ani v tomto kousku nechybí. Dále můžeme ze dna moře lovit různé poklady, střílet z lodního kanónu do terčů nebo třeba se valit jako goronský chlapec a sbírat rupie, což jsou zdejší peníze.

Příběh

Na rozdíl od Mária, kde příběh prakticky neexistuje (a nebo by se dal říci jednou holou větou včetně všech zvratů a detailů) je naopak Zelda na řádném příběhu postavená. Ono by se sice také dalo říci, že Link je pouze jinou variantou tlustého instalatéra, protože i zde hlavní zloduch unese princeznu a netypický hrdina se vydává na její záchranu. Jenže tentokrát se jedná skutečně o poctivý příběh, Link se na své cestě potkává se spoustou barvitých postav, ať již spřátelených nebo nepřátelských, s nimiž komunikuje (ač sám nemluví), dozvídá se jejich vlastní příběhy, pomáhá řešit jejich vlastní problémy atd. Některé postavy jej během dobrodružství doprovází, v naší hře víla Ciela a mořeplavec Linebeck. Na různých ostrovech pak žijí různé národy, povětšinou lidé, ale kromě nich narazíme i na jiné rasy, např. horské Gorony nebo sněžné Anouki. A také na duchy již vyhynulé rasy z Dlážděného království (Cobble Kingdom).

Příběh samozřejmě není příliš komplikovaný, což nelze asi čekat v žádné počítačové hře, přece jen se nejedná o knižní opus o tisíci stranách. To je ale jedině dobře, alespoň příběh pěkně plyne dopředu a není v něm prostor pro logické chyby. I tak je ale samozřejmě příběh velmi silnou stránkou hry, protože na rozdíl od Mária (který je jinak výtečnou hrou) si ze hry budete pamatovat nejen samotné herní momenty, ale právě i celou story, kterou jste postupně rozkrývali.

Grafika a ovládání

Grafická stránka hry je v dnešní době zcela netypická a přitom naprosto kouzelná. Všechny dnešní hry se honí za vysokým rozlišením a brutálními grafickými efekty, ale Phatnom Hourglass na to jde úplně jinak. Autoři se nesnažili o co nejvěrnější stvárnění postav a prostředí, ale naopak pomocí technologie zvané cell-shading docílili výsledku, který se dá přirovnat ke kresleným večerníčkům. I grafické zpracování tak podtrhuje úžasnou pohádkovou atmosféru celé hry. Navíc si troufám tvrdit, že tento grafický styl má ještě jednu výhodu. Pokud se tvůrce hry snaží o realistický vzhled, pak u her z fantasy prostředí mohou některé příšery vypadat spíš směšně než hrůzostrašně, viz Final Fantasy. Pokud celá hra vypadá jako roztomilá pohádka, pak tento problém netřeba řešit.

A ještě jednou věcí mě grafické zpracování hry zaujalo. Ačkoliv je hra ve 3D, používá při procházení bludišť top-down perspektivu (nikoliv izometrii), takže kamera je nahoře nad herním prostředím. Je to sice 3D, ale strašně moc to připomíná staré gamesy z osmi- a šestnáctibitových dob, které jsem hrával na přelomu osmdesátých a devadesátých let. A na ty staré hry mám úžasné vzpomínky, protože tehdy hry z technických důvodů nemohly zaujmou grafikou, ale musely být o něčem. A Zelda je v tomto velmi podobná. Nebylo by pravdou, kdybych řekl, že graficky je hra nic moc. Graficky je hra kouzelná, ale nestaví na co nejšílenějších grafických efektech. To hlavní, proč je ta hra tak výborná, není v grafice.

Další zajímavou kapitolou je ovládání hry. Vše ve hře velice intuitivně ovládáte pomocí stylusu (tužky). Když přiložíte stylus na displej, tak tím směrem se Link rozejde. Když klepnete na příšeru, Link po ní sekne mečem. Stylusem nakreslíte trasu, kterou má letět bumerang nebo kterou má putovat bomba na kolečkách zvaná Bomb-chu. Není si nutno pamatovat, které tlačítko co dělá, protože tlačítka vůbec nepoužíváte. Je to výborné, okamžitě to každý pochopí. Jako u každé podobné hry máte samozřejmě k dispozici mapu. Díky dotykovému displeji si do ní můžete dělat vlastní poznámky. To je výborné pro řešení spousty zádrhelů v bludištích.

Hratelnost

Ale jak jsem se již snažil naznačit, stejně jako u Mária není nejsilnější stránkou této hry ani grafika, ani příběh, ale hratelnost. Zábava v čisté podobě, něco, co Vás žene dál v celé hře, něco, díky čemu Vás hra celou dobu baví. Máte radost z každého vyluštěného hlavolamu, z každého poraženého bose. Když vyplujete s parníkem na moře a Linebeck zatroubí lodní sirénou, objeví se Vám úsměv na rtech.

Zelda ale na rozdíl od Mária není tou chvilkovou pařbou na ranní cestu tramvají do práce nebo na pětiminutovou přestávku ve škole. Protože je zapotřebí sledovat příběh, zapamatovat si, co kdo řekl, neboť některé informace nezužitkujete ihned, ale až po čase, je dobré se do hry pustit, pokud máte alespoň půl hodinky času a víte, že budete moci zdolat alespoň nějakou souvislou část dobrodružství. Ale co to plácám, vlastně tomu tak vůbec není. Vždyť zde máme ty minihry, které jsou jen na pár minut. Takže pokud máte před sebou více volného času, věnujete se dál hlavnímu příběhu. Pokud je času méně, zahrajete si vedlejší úkoly a minihry.

Nejsem žádný herní pařan, ty časy jsou už dávno pryč. Mám spoustu jiných zálib a povinností a když si chci něco zahrát, musí to stát za to, protože věnovat svůj volný čas špatným hrám by byla hloupost. Byly doby, kdy jsem hrával mnohem více. Před dvaceti lety jsem paříval nejprve na ZX Spectru a pak na Amize. A Zelda mi připomněla dvě hry, které jsem tehdy hrával a byly naprosto úžasné: Knight Lore a Cadaver. Ne, Zelda není stejná hra jako tyhle dvě, ale prostě sem si na tyto dva kousky, které mě před dvěma dekádami ohromně bavily, při hraní Phantom Hourglass vzpomněl. Protože mě Zelda také velice bavila.

Závěr

Tohle byla moje první Zelda vůbec. To znamená, že na začátku jsem vůbec nevěděl, co mám čekat, co mám dělat. A tak se dobrovolně přiznám, že jsem obzvláště v první půlce hry potřeboval pomoc. Dnes je to s pomocí samozřejmě velmi jednoduché, na internetu se válí spousta návodů na zdolání her a pokud se Vám nechce návody číst, tak na YouTube se lze podívat, jak se hry hrají, najít ten Váš zásek ve hře a odkoukat, jak se s ním vypořádat. Já jsem zvolil tu první variantu, protože jsem si chtěl alespoň trochu objevování užít, kdežto přímo se podívat, jak danou věc vyřešit, by mi připadalo až příliš nudné. Použil jsem návod ze serveru IGN a dole najdete odkaz, pokud byste byly v obdobné situaci jako já. Naštěstí jsem navzdory zvyšující se obtížnosti hry návod potřeboval čím dál tím míň a od poloviny hry pak už prakticky vůbec.

Možná se divíte, proč se vůbec rozepisuji o hře, která je dva a půl roku stará. Obzvláště v okamžiku, kdy vyšla nová Zelda, pokračování této hry. No právě. Protože se jedná o výbornou gamesu, kterou si stojí za to zahrát. A pokud o koupi Zeldy pro Nintendo DS uvažujete, pak bych jednoznačně doporučil koupit nejprve Phantom Hourglass, protože když Vás tato hra bude bavit, což nejspíš bude, můžete pak pokračovat nejnovějším dílem Spirit Tracks, který se odehrává až později a obsahuje spoustu referencí a narážek na předchozí díl. Prodloužíte si tak zábavu s Linkem a Zeldou na dvojnásobek.

Horší záležitostí může být samotná koupě. Přece jen hra již v prodeji není, nejen u nás, ale ani v zahraničí a obchody ji už nemají. Rozumnou variantou je tak bazarový nákup hry z druhé ruky. Já zvolil eBay a nakoupil hru z Ameriky, což je možné díky tomu, že Nintendo DS není chráněné regionálním zámkem (na rozdíl například od Wiička). A ještě jedna důležitá informace, asi hlavně pro rodiče: bez rozumné znalosti angličtiny si tuto hru zahrát nelze.

Legend of Zelda: Phantom Hourglass je výborná hra, která Vás zabaví třeba na dovolené nebo večer na hotelu na služební cestě, díky tomu, jak snadné je vzít si hru s sebou. Velmi ji doporučuji a až dohraji pokračování Legend of Zelda: Spirit Tracks, tak nezapomenu poreferovat. No a pak mě asi čeká Legend of Zelda: Twilight Princess na Wiičku, i když herní doby okolo 100 hodin se zatím docela děsím…

Dohráno.

Odkazy:

• Hra Legend of Zelda: Phantom Hourglass na serveru IGN.com (recenze, návod)
• Česká recenze hry Legend of Zelda: Phantom Hourglass na serveru Doupě.
• ZeldaWiki.org, server s velkým množstvím článků o všech hrách ze série Legend of Zelda.

Použité obrázky ze hry pochází ze serveru IGN.com.

Kamarád ale bydlí jen asi 200 metrů ode mě a navíc jsme měli další důvody se potkat, tak jsem se k němu stavil a skutečnost byla taková, jakou zmiňoval. Gadget byl slepý, informace o počasí se nezobrazovaly, seznam měst zůstal prázdný. Takto to samozřejmě používat nešlo.

Tak jsem chvilku googlil a hledal a nakonec jsem něco našel. V OEM instalaci Windows 7 od firmy Dell (ta totiž vyrobila zmíněný notebook) chyběla jedna ActiveX komponenta, kterou gadget používá. Přitom výchozí instalace Windows 7 od Microsoftu tuto komponentu obsahuje. Fakt divné.

Naštěstí ve Windows je další komponenta se stejnou funkčností, pouze s jiným jménem. Takže jsem gadget opravil a ten, pokud jednu komponentu nenajde, tak zkusí druhou. A vše nyní funguje i na notebooku mého kamaráda tak, jak má.

Takže je zde nová verze mého gadgetu. Z uživatelského pohledu neumí nic nového a pokud Vám předchozí verze v pořádku funguje, tak vlastně ani není důvod upgradovat na novou. Ale pokud by gadget byl i u Vás slepý, tak můžete zkusit tuhle verzi. Pochopitelně nyní jde z mých stránek stáhnou již pouze nová verze, která umí použít obě dvě komponenty, takže není důvod ponechávat starou. A nic jiného se v gadgetu nezměnilo (teda ještě kromě čísla verze).

Řešení bylo jednoduché, z webu Adobe jsem stáhl nejnovější patch s visačkou 6.0.4, nahodil ho tam a už je vše jak má být. Ale ten screenshot mi přišel zajímavý, tak ho sem dávám. Ovládat grafický program pomocí slepých ikonek musí být zvláštní challenge. (Všechny ostatní programy od Adobe byly v pořádku, pouze InDesign měl tuto zvláštní chybu).

Zastávám názor, že za software se má platit. Je v tom i kus stavovské cti, sám jsem ajťák, programováním jsem se ještě před pár lety živil, občas si něco spíchnu i dnes. V půlce devadesátých let jsem měl rozdělaný engine pro platformovku na AGA čipsetu (nikdy nedokončeno). A tak vím, kolik práce takové programování dá. A kromě toho, kdo nechce platit, proto toho je k dispozici spousta freewaru, operačními systémy počínaje, seriozními aplikacemi pokračuje a hrami konče, takže výmluva, že člověk na software nemá peníze, nefunguje. Proto v tomto článku nebude ani zmínka o získání hry jinak než legálně.

Takže logicky jste dospěli do stavu, kdy byste svému novému elektrickému miláčkovi pořídili pár dalších placatých koleček s herním obsahem. První, co člověka napadne, je skočit do auta, zajet do nejbližšího nákupního centra a tam navštívit JRC nebo Bontoland a něco si vybrat. Má to samozřejmě své pozitivum, novou hru máte okamžitě v rukách a můžete hrát. Má to ale i negativum, zaplatíte mnohem více.

Naštěstí se právě nyní nacházíme v období výprodejů. Ty už překvapivě dorazili i k nám a některé zboží lze skutečně sehnat se zajímavou slevou. Her se to bohužel moc netýká. Tedy abych pravdu řekl, i u nás jste lákání na výprodeje her, ale pokud se podíváte dobře, nejedná se o žádnou speciální akci, protože jde vesměs o alespoň rok staré hry, které by zlevnit musely tak jako tak. No a když už nějaký obchod skutečně zajímavou slevu výjimečně udělá, pak je to na hru, které na Wiičko není.

Naštěstí žijeme v době internetu a jsme součástí Evropské Unie, takže nakupovat z Anglie je prakticky stejné, jako nakupovat v rámci naší malé země. Bohužel je to až příliš podobné, protože dodací doba bývá obdobná (3-4 dny) a poštovné z Anglie bývá nižší než v rámci ČR (typicky 3 libry, takže do 90 Kč). A ceny her samotných výrazně nižší. Je to smutné, ale je to tak. Člověk nevidí jediný rozumný důvod, proč by dal vydělat českým prodejcům.

V Anglii jsou ročně dva tradiční výprodeje. Jeden stejný jako u nás, povánoční. Druhý ještě bývá v létě (tzv. summer sale). A u videoher můžete za velice zajímavých podmínek koupit hry, které jsou hodně nové. Sám mám své vlastní pozitivní zkušenosti s anglickými obchody GameStation a Game. Najdete obchody, které jsou ještě o drobet levnější, ale občas není účelem dostat zboží nejlevněji za každý ušetřený halíř. A protože máme doma Wiičko a DS-ko, tak jsem se koukal na výprodeje pro tyto platformy u nich. Zde máte nejprve odkazy na kompletní sortiment pro tyto konzole, a poté pár skutečně zajímavých tipů (obrázky vedou na příslušné hry).

• Výprodej pro Nintendo Wii u obchodu GameStation.co.uk
• Výprodej pro Nintendo DS u obchodu GameStation.co.uk
• Výprodej pro Nintendo Wii u obchodu Game.co.uk
• Výprodej pro Nintendo DS u obchodu Game.co.uk

Začneme asi hned tím nejzajímavějším. Na konci minulého roku vyšly dvě on-rails střílečky, obě posbíraly velice pochvalné kritiky (dokonce i v českých herních časopisech), akorát se obě nijak dobře neprodávaly. No a tak nyní máte možnost získat je za méně jak polovinu původní ceny. Dead Space Extration za 15 liber (tedy přibližně 450 Kč), Resident Evil: Darkside Chronicles pak za 20 liber (tedy asi šest stovek). To jsou nižší částky, než za jaké na tyto docela čerstvé kousky narazíte v bazarovém vydání na Aukru, natož je porovnávat s normálními obchody u nás. Dále třeba za 17 liber lze koupit Ghostbusters a mezi staršími (tudíž ještě levnějšími) kousky pro stejné publikum pak najdeme třeba FPS střílečku The Conduit za 12 liber.

Z nabídky pro mladší děti, kterým nechceme ukazovat tolik krve a realisticky vymodelované zbraně, zmiňme opět hodně čerstvé Rabbids Go Home za 17 liber, Mini Ninjas za 13 liber, Sonic and the Black Knight za 14 liber nebo Lego Batman za 11 liber.

Lego hry jsou ve výprodeji i pro přenosný přístroj Nintendo DS a tak jmenujme třeba Lego Indiana Jones za 11 liber, pro fanoušky strategií Age of Mythologies za stejnou cenu no a nakonec bych důrazně doporučil Big Brain Academy za 13 liber, obzvláště pokud má kromě Vás DS-ko také nějaký Váš kamarád, tak to je perfektní postřehový rychlík přes Wi-Finu.

Těch zajímavých her je v tom výprodeji spousta, pokud chcete, tak klikněte na výše uvedené odkazy a můžete procházet skutečně dlouhý seznam her pro obě platformy Nintenda. Nebo také pro další herní platformy, pokud máty ty konkurenční.

Ve výprodejích se nikdy neobjeví největší hvězdy od samotného Nintenda, jako jsou Super Mario Bros nebo Zelda. I tak je ale z Anglie pořídíte levněji než u nás. Pokud chcete koupit tyto hry, pak Vám výprodeje nepomůžou. Pokud ale už tyto hry máte, a nebo chcete zkusit něco jiného, můžou být pro Vás anglické výprodeje vhodnou příležitostí, jak za určitou cenu koupit dvakrát tolik her jak u nás.

Maelstrom Games

Pokud byste chtěli aktuální akci využít, stačí, pokud na své objednávce u tohoto e-shopu, kterou ale musíte stihnout do 11. ledna 2010 včetně (až do půlnoci), použijete slevový kód JANUARY-TEN. Pak Vám bude automaticky udělena sleva 15%, a to dokonce i na zboží od jiných firem, než je Games Workshop. A nezapomeňte, že Maelstrom si neúčtuje žádné poštovné (při objednávce nad 10 liber), takže ceny jsou skutečně velmi dobré. Příklad: zatímco nový Skavení Batalion vyjde v Ogřím doupěti na 1600 Kč (a to nepočítám případné poštovné, anebo Váš čas, pokud si pro zboží půjdete pěšky), tak nyní při 15% slevě a aktuálním kurzu Vás u Maelstroma vyjde na pouhých 1381 Kč (včetně nulového poštovného). A co se týče spolehlivosti, moje osobní zkušenost s tímto britským e-shopem je výtečná, zboží je za několik málo dnů doma. Takže pokud jste plánovali nějaký nákup, využijte této slevy, můžete na ní rozumně ušetřit.

Oficiální zpráva:

The new year – in fact, a new decade – is nearly upon us, so here at Maelstrom Games (www.maelstromgames.co.uk) we’d like to share the celebration of 2010 with you by giving you a cracking 15% off UK RRP voucher to ensure it starts with a bang!

YOUR NEW YEAR VOUCHER
———————————————————-
Your 15% off UK RRP discount voucher starts right now and ends on Monday the 11th of January 2010 at midnight (GMT), and it’s a great chance to grab yourself all those lovely new ranges we’ve brought in over the past few months since our expansion as well as all your old favourites! It will work on all the items within our webstore, but:

- not on any Flames of War items
- not on any Seeds of War items
- not on any Games Workshop Direct items
- and additionally, not on anything within our eBay store.

Apart from the above, the voucher will work on pre-orders and, crucially, you’ll still earn Moneyback – although tiered discounts are disabled when using a voucher of course.

Your voucher code is: JANUARY-TEN

To use this voucher simply register on the webstore, www.maelstromgames.co.uk (if you haven’t already), copy and paste the code into the appropriate field in your basket when you have selected the items you want, press ‘REDEEM’, and the webstore will do the rest. You are not limited to one purchase and, indeed, we would ask you to recommend us to your friends with this voucher!

Remember though that this voucher is intended for the webstore only – it does not apply to any of our auctions or shop inventory items on eBay.

Happy Ordering!

MAELSTROM GAMES
——————————————————————————————
There are many benefits to ordering with us, including:

- A very competitive 10-15% discount from RRP on most items
- The Moneyback loyalty scheme to reward return customers
- Our promise to match any other UK webstore prices
- FREE postage, unless you choose recorded or insured delivery
- Complete online order history
- Up to the minute news on wargaming products
- The ability to pre-order items

MAELSTROM GAMES LTD
contact@maelstromgames.co.uk
——————————————————————————————
Matlock Mill, Hamilton Way, Mansfield, Nottinghamshire. NG18 5BU. United Kingdom
For online customer service, telephone: (+44) 01623 238 919
For the physical store, telephone: (+44) 01623 629 425
——————————————————————————————
Registered in England and Wales as a Company
Company No.: 4724863
VAT Reg No.: 804 3874 30——————————————————————————————
Registered Office: 106 Carter Lane, Mansfield, Nottinghamshire. NG18 3DH

Moje stávající oprava je spíše rychlým hackem. Totiž funkce, kterou jsem ve svém pluginu používal, byla ve starším WordPressu součástí API, od verze 2.9 se ovšem jedná o funkci privátní, kterou pluginy nemají používat. A já teď volám tu privátní funkci. To znamená, že můj plugin sice v této chvíli funguje, ale takto by to být nemělo. Jak odhalil jeden z uživatelů, např. plugin WP-Security-Check na toto upozorní, že to není v pořádku. Ovšem v těchto dnech jsem neměl dostatek prostoru řešit korektní verzi, měl jsem ale pocit, že musím rychle udělat opravu, protože lidé budou své WordPressy upgradovat.

Proto v brzké budoucnosti očekávejte verzi další, která nejen že bude fungovat, ale také bude korektní vzhledem k API systému WordPress. Akorát to třeba spojím ještě s nějakým rozšířením funkcionality pluginu Zalomení, aby to mělo pro uživatele i ještě nějaký další přínos.

Výchozí stav: na Vašem serveru je (tj. ten počítač, který chceme hlídat) je operační systém Windows (třeba Windows Server 2003, ale de-facto je to téměř jedno, která verze). Teda můžete mít i server s Linuxem, pak bude pro Vás situace ještě jednodušší a určitě budete schopni si z níže uvedeného postupu vytáhnout pouze tu podmnožinu, která Vám potřebnou funkcionalitu zajistí. Tento článek ovšem předpokládá Windows server. Dále potřebujete poštovní server se SMTP rozhraním a mám na mysli jakoukoliv možnou variantu SMTP serveru: může běžet přímo na výše uvedeném počítači, který chceme hlídat, může to být úplně jiný server ve firmě nebo můžete použít i veřejný, jako např. seznam.cz.

Řešení: jak už to tak bývá, řešit takovou úlohu je možné různými způsoby a já jsem samozřejmě zvolil jen jeden z nich. Za nejjednodušší jsem považoval poskládat řešení z pár příkazů, které mají svůj původ na Unixu, ale ve Windows je nenaleznete. To ovšem vůbec nevadí, protože existuje balíček Cygwin, který právě unixové příkazy do Windows nainstaluje a vy je pak můžete používat stejně účinně, jako linuxáři.

Instalace Cygwin

Takže si stáhněte instalační program pro Cygwin a spusťte. Instalační program je maličký, neobsahuje v sobě všechny ty soubory, které se chystáme na počítač nainstalovat — ty si bude stahovat z internetu až během samotné instalace, a pouze ty, které si vybereme, žádné jiné. Takže si v instalaci zvolte zdrojový server na internetu, z kterého se bude dál stahovat, nejspíše některý český, protože z něj budete sosat nejrychleji.

Instalace Cygwinu má samozřejmě jakési výchozí nastavení, které balíčky stáhnout a které raději nestahovat. A jak už možná tušíte, toto výchozí nastavení nestačí. Výchozí instalace totiž neobsahuje příkazy pro odeslání mailu. Takže když budete během instalace stát před volbou, které balíčky nainstalovat, najděte kategorii Mail a z ní přidejte ještě balíček ssmtp. (klikněte u této položky na sloupec, ve kterém je napsáno Skip, tak aby se tam objevila verze, která bude instalována). Mimo tuto změnu můžete všude nechat výchozí nastavení a naklikat Next → Next → Finish a spokojeně pozorovat, jak setup balíčky stahuje a instaluje na Váš server.

Instalace Cygwin - výběr ssmtp

Takže Cygwin máme nainstalovaný a já budu pro předpokládat, že jste ho nainstalovali na výchozí cestu, tedy do C:\cygwin. Pokud jste ho nainstalovali jinam, pak jste určitě dostatečně zkušení na to, abyste tento návod adaptovali na Vámi zvolené umístění.

Unixové soubory

V následujícím textu budeme editovat několik textových souborů. Protože námi nainstalovaný balíček cygwin pochází z Unixu, očekávají jeho programy, že textové soubory jsou v unixovém formátu — ten se od Windows liší tím, že zatímco v systému od Microsoftu je nový řádek označen dvěma znaky 0×0D 0×0A, tak v Unixu je pouze 0×0A. To v důsledku znamená, že nemůžete použít k editací těchto souborů Notepad nebo některý jiný obyčejný textový editor ve Windows, ale musíte najít takový, který Vám umožní uložit soubor v unixovém formátu. Řekněme si dvě možnosti, ať máte na výběr:

Osobně preferuji program UltraEdit. Jedná se o placený program, můžete si jej ale po 45 dnů zkoušet zdarma, takže pro náš úkol Vám bude plně stačit i demoverze. Jedná se o editor, který je velice schopný a podle mě jeho cena je velmi přijatelná na to, co za ty peníze dostanete. Když v UltraEditu máte otevřený textový soubor, pak ve stavové řádce vidíte formát, ve kterém soubor je (typicky je tam napsáno DOS), z menu pak vyberete File → Conversions → DOS to UNIX a to je vše — můžete si všimnout, že ve stavovém řádku se informace změnila. Soubor se pak již bude ukládat tak, jak chceme.

Pokud ale nechcete utrácet žádné peníze a nemáte pro UltraEdit využití, můžete zkusit český PSPad. Neumí sice toho tolik, ale to co potřebujeme tentokrát zvládne, a navíc je zdarma a v češtině. V tomto programu se stejně jako v UltraEditu zobrazuje formát souboru ve stavové řádce, změna je pak intuitivnější než v placené konkurenci, prostě na dotyčnou informaci na stavovém řádku klikněte a nápis DOS se přepne právě na UNIX.

Soubor v UNIXovém formátu v editoru UltraEdit

Tedy, pokud budeme dále v textu editovat (vytvářet) jakýkoliv textový soubor, dbejte na to, aby byl v Unixovém formátu.

Nastavení ssmtp mailového programu

Máme tedy nainstalovaný Cygwin i s balíčkem ssmtp, ten je ale zapotřebí vykonfigurovat — aby věděl, kde na něj čeká poštovní server, přes který budeme odesílat maily. Takže v textovém editoru vytvořte konfigurační soubor, který bude obsahovat:

root=postmaster
mailhub=10.0.0.10
hostname=můjserver.honza.info

První řádek s parametrem root je povinný, ale pro naše účely není důležitý. Na skutečném Unixu (Linuxu) by se jednalo o účet, na který se zasílají systémové maily, což nebudeme potřebovat.

Parametr mailhub už je velice důležitý a je to IP adresa našeho poštovního serveru, který musí podporovat SMTP službu. Na tento server budou odesílány maily. Takže nastavte skutečnou IP adresu Vašeho poštovního serveru.

Třetí parametr hostname by pak měl být názvem našeho počítače, z kterého se maily posílají.

Pokud SMTP server, který chcete použít, vyžaduje autentifikaci pomocí účtu a hesla, pak ještě přidejte další řádky do tohoto souboru:

AuthUser=username
AuthPass=password

Zkontrolujte, že máte náš konfigurační soubor ve formátu pro Unix a uložte do C:\cygwin\etc\ssmtp\ssmtp.conf

Více o konfiguračním souboru pro ssmtp zde.

Dále vytvoříme testovací mail, který si zkusíme poslat. Takže v textovém souboru vytvořte další soubor, do kterého vložte:

To: můjmail@honza.info
From: můjserver@honza.info
Subject: Zkouska mailu

Toto je testovaci mail, jestli funguje ssmtp

Samozřejmě nastavte správné e-mailové adresy na řádcích To a From. Soubor uložte na disk do C:\cygwin\test.mail

Nyní spusťte bash shell, měli byste mít ikonku z instalace Cygwinu na ploše. V shellu pak skočte do adresáře, kde jsme umístili náš testovací mail a zkuste jej odeslat (samozřejmě na svou emailovou adresu):

cd /cygdrive/c/cygwin
/usr/sbin/ssmtp můjmail@honza.info < test.mail

Tak, nyní záleží na tom, jestli Váš poštovní server bude mail ještě předávat někam dál, ale prostě za chvilku byste měli mít ve schránce mail potvrzující, že ssmtp funguje, jak má.

Vytvoření skriptu pro bash

V této kapitolce vytvoříme náš hlavní skript, ale ještě předtím si vytvoříme ten mail, který nám náš skript v kritické chvíli pošle. Takže šup do textového editoru a vytvoříme soubor podobný našemu testovacímu mailu:

To: můjmail@honza.info
From: můjserver@honza.info
Importance: High
X-Priority: 1 (High)
Subject: Dochází místo na serveru, disk D má k dispozici %D

Dochází místo na serveru, disk D má k dispozici %D

Takže si opět nastavte na řádcích To a From skutečné mailové adresy. Další dva řádky v souboru nastavují důležitost našeho mailu a pokud máme jen trošku rozumný mailový program, pak náš mail bude uvozen červeným vykřičníkem a my bychom jej neměli jednoduše přehlídnout mezi záplavou ostatní nedůležité komunikace. Řádek s parametrem Subject je předmětem mailu a můžete si jej poeditovat, jak chcete. A pod ním se již nachází tělo naší zprávy a i zde můžete zapojit svou fantazii. Jak v předmětu, tak v těle mailu jsem použil parametr %D, který náš následující skript nahradí skutečnou hodnotou, kolik místa na serveru zbývá, takže doporučuji jej nemazat a případně jej mít někde dostatečně vepředu v mailu, pokud si přeposíláte maily na mobil jako SMS, abyste ten údaj viděli i tam.

Hotový soubor v UNIXovém formátu uložte do C:\cygwin\df-check.mail

Nyní vytvoříme náš hlavní skript, který zkontroluje místo a pokud ho bude málo, pak pošle mail. Takže v textovém editoru opět vytvořte nový soubor, do kterého vložte:

test $(/bin/df | /bin/grep '/cygdrive/d' | /bin/awk '{ print $4 }') -le 1000000 && sed "s/%D/$(/bin/df -h | /bin/grep '/cygdrive/d' | /bin/awk 'BEGIN { ORS="" } { print $4 }')/" < /cygdrive/c/cygwin/df-check.mail | /usr/sbin/ssmtp můjmail@honza.info

Důležité: výše uvedený příkaz je velice dlouhý, abyste jej na této stránce viděli pohodlně celý, je zalomen do více řádků. Ve skutečnosti je nezbytně nutné, aby v textovém editoru byl celý na jednom jediném řádku. Mějte toto na paměti!

V příkazu je samozřejmě několik míst, která si budete chtít upravit dle sebe. Jedná se o tato:

1. úplně na konci příkazu je opět e-mailová adresa, na kterou se bude mail posílat. Nastavte skutečnou.
2. výše uvedený příkaz testuje dostupné místo na disku D: — pokud chcete testovat místo na jiném disku, nahraďte v příkazu /cygdrive/d za takový disk, jaký chcete testovat, např. /cygdrive/c bude testovat disk C: Pozor! tento parametr je v příkazu uveden dvakrát, potřebujete ho nahradit na obou místech.
3. Výše uvedený příkaz začne posílat maily, pokud dostupné místo klesne pod 1GB. To zajišťuje číslo 1000000 v příkazu, jedná se o počet dostupných jedno-kilobajtových bloků na disku. Upravte číslo dle vlastních představ, kdy má skript začít varovat.

Takže upravte soubor podle výše uvedených bodů, zkontrolujte, že je v UNIXovém formátu a uložte do C:\cygwin\df-check.sh

Asi by bylo dobré skript vyzkoušet, jestli funguje. Pokud máte nyní na disku více místa, než je ta mez, kterou chcete hlídat, kontrola by vyhodnotila vše v pořádku a mail by nedošel. Proto buď dočasně zvyšte uvedené číslo, případně můžete změnit parametr -le (argument less or equal, tedy menší nebo rovno) za -ge (greater or equal, větší nebo rovno). Pokud Vám zůstal bash spuštěný od okamžiku, kdy jsme posílali testovací mail, tak do něj skočte, jinak jej znova pusťte. Zadejte v něm pak spuštění našeho příkazu:

/cygdrive/c/cygwin/df-check.sh

Měl by Vám dorazit mail s varováním, ve kterém uvidíte, kolik místa na disku ještě zbývá. Vraťte nyní zpátky příkaz tak, aby skutečně hlídal Vámi zvolenou mez.

Naplánování pravidelného spouštění

Nyní máme vytvořený hlídací skript, ale ještě je nutné zajistit jeho pravidelné spouštění. Protože se jedná o Unixový skript, ale náš systém je Windows, nemůžeme jej spouštět přímo a namísto cronu musíme použít plánování úloh.

Takže spouštění zajistíme dávkovým souborem BAT. Otevřete si v průzkumníkovi adresář C:\Cygwin a v něm najdete soubor Cygwin.bat. To je soubor, který spouští náš bash shell, který jsme využívali výše. Vytvořte si kopii tohoto souboru a přejmenujte ji na df-check.bat. Otevřete v textovém editoru a upravte, aby obsahovala:

@echo off

C:
chdir C:\cygwin\bin

bash --login -i -e "/cygdrive/c/cygwin/df-check.sh"

Jak vidíte, pouze jsme přidali ke spuštění příkazu bash parametr, který zajistí vykonání našeho skriptu. Tento soubor samozřejmě nepřevádějte do UNIXového formátu, je to dávkový soubor pro Windows, takže jej pěkně ponechejte ve formátu DOS.

Nakonec je zapotřebí tento dávkový soubor naplánovat, aby se pravidelně spouštěl. Takže v Ovládacích panelech přejděte do naplánovaných úloh, zde vytvořte nový záznam, jako spouštěný soubor vyberte námi vytvořenou dávku df-check.bat a zadejte si, jak často ji chcete spustit (předpokládám jednou za den, ale třeba to bude jinak). Uložte a hotovo.

Závěr

Vytvořili jsme jednoduchý skript, který nám bude hlídat dostupné místo na disku a pokud by mělo dojít, bude nás včas varovat. Takovou úlohu lze samozřejmě řešit i jinak, než jsme to udělali my. Určitě by bylo možné napsat podobný skriptík ve Windows Power Shellu. Pochopitelně ještě rozumnější je nasazení nějakého silnějšího softwaru pro monitorování serveru, který Vám kromě místa na disku může hlídat spoustu dalších parametrů, třeba obsazení paměti, vytížení procesoru, propustnost sítě, stav řadiče diskového pole atd. A takový software Vás ani nemusí stát žádné peníze, pokud si třeba koupíte naprosto libovolný (i ten nejlevnější) server od IBM, pak automaticky získáte program IBM Director, který takové věci umí a licence Vám ho umožní nasadit až na 50 serverech ve Vaší firmě, i když ostatní servery nejsou od IBM. Ale jedná se o software relativně komplikovaný, který budete dlouho konfigurovat, aby byl dle Vašich představ. Pokud Vám jde jen a pouze o jediné a to je hlídání dostupného místa na jednom disku, pak pro Vás může být rychlejší a jednodušší řešení, které je popsáno Výše. Tak přeji šťastné používání a aby to místo na disku nikdy nedošlo!

Nyní na povrch vyplouvají různé aférky, počínaje počítačovými hackery, kteří přinesli světu „překvapující“ zprávu o tom, jak seriózní vědci manipulují údaji, přes ekologické pokrytectví 140 soukromých tryskových letadel a tisíců limuzín pro všechny zúčastněné papaláše až po dnešní prozrazení, že závěrečná zpráva už je na světě, aniž by se na ní účastníci dohodli.

Ne, nebudu se vozit po všech těchto absurditách, i když je mi záhadou, jak jim to spousta lidí (včetně mě blízkých přátel) ještě furt baští. Zkusím pouze střízlivý pohled na věc.

Ekologie nakonec bude taková, jakou ji budou chtít ty nejbohatší a nejsilnější státy světa. Taková, nebo žádná. Jinak to už z principu věci není možné. Započítejte USA, Velkou Británii, Francii a Německo. Možná Rusko a Čínu. Konec zvonec. Všichni ostatní jeli do Kodaně akorát se pobavit nebo si pozvednout své ego, že se ukážou vedle těch mocných, nic víc. Teda pokud mají trochu racionality v sobě — pokud jsou naopak natolik naivní, aby věřili, že oni něco rozhodnou nebo změní, pak je to ještě horší, protože si myslím, že žádný stát by ve svém čele neměl mít blbce.

Pokud se ti velcí na něčem dohodnou, bude to tak. A jejich rozhodnutí se Vám nejspíš líbit nebude. A to prosím bez ohledu na to, jestli patříte k těm, co ekologické iniciativy podporují, a nebo naopak k té druhé skupině, která proti nim bojuje. To je úplně jedno. Stejně s tím nic nezmůžete.

Tím nechci říci, že se jakožto malý národ máme chovat jako služebníček a těm velkým poklonkovat. Spíše se řečnicky ptám, jestli má smysl v tom klubu být?