Je skutečně Google převtěleným ďáblem?

Nejprve pojďme na Murdocha. Myslím si, že zpoplatnění mu nevyjde. Tedy ne že by zpoplatnit nemohl, ale to klidně může, ale myslím, že tím nic nezíská. Dokud budou na internetu existovat konkurenční média, která budou zdarma (tedy placená z reklamy), tak se uživatelé přesunou od Murdocha pryč k těm, kde platit nebudou. Teoreticky může nastat i situace, kdy zpravodajství zpoplatní úplně všechna média (a pár blogů to nevytrhne), takže na internetu si zdarma žádné zprávy nepřečtete. Začnou pak lidé za zpravodajství platit? Nesmysl. Nemám to ze své hlavy, velice se mi v tomto směru líbil názor Daniela Dočekala na věc: zpravodajství není statek, který lidé nezbytně potřebují okamžitě, oni klidně pár hodin počkají. Takže pokud zpravodajské servery zavedou platby, většina čtenářů místo placení raději počká do večera a na zprávy se podívá na své preferované televizní stanici a vše se dozví, jen o trochu později.

Výše uvedené se samozřejmě týká obyčejných zpráv. Jiná situace je s hloubkovými analýzami trhu, různými podrobnými studiemi vhodnými pro obchodování atd. Jenže takové kvalitní materiály se ani dnes na internetu neválejí zadarmo a v nich se nic nezmění. Ovšem, aniž bych chtěl snižovat serióznost takových zpráv, vybírám z dnešní iDnes, kdo z Vás by platil za články že Švýcarští intelektuálové chtějí zrušit zákaz minaretů nebo že Soudci z plzeňských práv budou soudit i po odebrání titulu, i když tyto články budou placené úplně všude. Když Vám je večer v televizi naservírují zdarma? Jsou pro Vás takové články tak důležité, že za ně budete platit?

Myslím si ale, že ještě důležitější je hon na čarodějnici, totiž na Google. Ve všech článcích je totiž zmiňováno, že Murdochovi (a i ostatním) úplně strašně vadí, že je vykrádá Google svou službou Google News, což je tzv. agregátor zpravodajství. Že Murdoch vyrobí (kvalitní) zpravodajský článek, vystaví ho na svůj web, oblepí ho reklamou, aby se mu ta výroba článku zaplatila, a pak přijde zlomyslný Google, ten článek si stáhne, jen ten obsah, vystaví na své stránce Google News, kde peníze za (svou) reklamu shrábne on. Nespravedlnost. Cože? Podíval se někdo z Vás na tu stránku Google News? Tady je.

Tak mi prosím vysvětlete dvě věci:

1. Na stránce Google News je vždy z daného článku jen první odstavec (tak jako na výchozích stránkách vydavatelů zpravodajství). Jenže když kliknete na titulek, abyste si z článku přečetli více, tak Vás to přivede na původní stránky toho zpravodajského serveru, z kterého článek pochází, se vší reklamou, kterou si tam výrobce článku dal. Není to tak, že Google News spíše čtenáře na ten původní zpravodajský server přivedou?
2. A ještě mi prosím ukažte na Google News tu jeho reklamu, kterou Google na těch původních zpravodajských serverech parazituje. Aspoň jednu jedinou. Prosííím. Ha! Není tam! Na té stránce není jediná reklama a protože Google News používám dlouho, drze řeknu, že tam nikdy nebyla.

No, takže Google pomocí své služby Google News nevydělává reklamou nic, protože reklama na té stránce žádná není. A když čtenáře článek zaujme a chce si ho přečíst celý, tak ho Google pošle k tomu původnímu tvůrci obsahu, který tam tu svou reklamu má. Neříkám, že Google je obecné dobro a že k němu máme vzhlížet jako k bohu, ale než začnu nějakou službu kritizovat, tak se na ni alespoň podívám, jestli neplácám zjevné blbiny, ne?

Ano, pokud jste přihlášení do svého účtu u Googlu, pak Google asi může sledovat, jaké zpravodajství čtete a podle toho lépe cílit reklamu. Teoreticky. Nevím, ale stále mi připadá účinnější cílit podle toho, jaký je obsah článku, který právě čtete, než podle toho, na jaký zpravodajský článek jste vlezl před pár hodinami.

Pochopil bych, kdyby Rupert Murdoch zcela na rovinu řekl, že mu na Google News vadí, že agreguje zprávy i z jiných zdrojů než z jeho serverů. A že tudíž čtenáři zajdou i na jiné servery než na ty, které on obestavěl svou reklamou. Kdyby Google News nebyl, dost možná by více čtenářů mělo jako výchozí zpravodajskou stránku jeho New York Times nebo některý jiný z jeho webů a ke konkurenci by nezabloudili. Takovou stížnost bych chápal. Ale stěžovat si na to, že se Google News na jeho zpravodajství neoprávněně přiživuje mi přijde jako lživé a pokrytecké.

Google News: upalme ho na hranici! Honem!

Je pravda, že internetové zpravodajství má velký problém. Výnosy z reklamy ve většině případů náklady nepokryjí. Prorokuji ovšem, že zpoplatnění obsahu není řešením, to nemůže být úspěšně. Zpravodajství na internetu bude buď zdarma (částečně placené z reklamy, částečně dotované z jiných zdrojů), nebo nebude vůbec. Jiná varianta asi není možná.

No a už jen krátce k té Google Public DNS. Takže když chcete, můžete si jako DNS servery nastavit ty od Googlu. Ten tvrdí, že jsou rychlejší a tak dále. To je mi docela jedno. Používám DNS servery od poskytovatele internetu a nebudu na tom nic měnit, přece jen přístup na ně je většinou za <1ms. Kdežto DNS servery od Googlu jsou až za velkou louží a už kvůli fyzikálním zákonům o rychlosti světla nemohou těm lokálním konkurovat. Jsem ale velice potěšen, že Google poskytl DNS server s tak skvělou adresou, že si ji nelze nezapamatovat z hlavy: 8.8.8.8. Už se mi totiž vícekrát stalo, že jsem byl k internetu připojen, mohl jsem si pingnout spoustu číselných IP adres, ale de facto jsem internet použít nemohl, protože jsem právě neznal žádný DNS server. Třeba proto, že ten u poskytovatele připojení spadl. Nyní znám jednoduché řešení, dočasně tam šoupnu ten od Googlu a je to.

A bavím se všemi těmi paranoidními výkřiky o velkém bratrovi. A že Google už toho o nás ví příliš. Směšné mi na tom připadá, že většina geeků má e-mail právě u Googlu, protože je přece tak cool mít za zavináčem napsáno gmail.com. A spousta webových vývojářů (a nejen jich) má nainstalován Google Toolbar ve svém prohlížeči, kvůli pagerankům a příbuzným funkcím, takže na Google se stejně odesílá každá webová adresa, na kterou vlezou. U DNS serveru se toho odesílá podstatně méně, pouze název serveru, nic víc, ani port, ani URL. Dále většina lidí ani nemá veřejnou IP adresu, ale je schována za NATem u svého poskytovatele internetu, kdy tu veřejnou adresu, podle které by Google mohl identifikovat uživatele, sdílí desítky až stovky lidí. No prostě paranoia.

To, že jsem paranoidní, ještě neznamená, že po mně nejdou.

Ano, pokud se budeme bavit v teoretické rovině, pak stejně jako u Google News může tato firma sledovat kam na webu chodíte a podle toho upravovat svou reklamu, aby byla účinnější. Ale jak jsem už napsal výše, věřím tomu, že když čtu článek o pracích prášcích, tak bude podstatně účinnější podstrčit mi reklamu na nejnovější bělící účinky, než mi tam cpát reklamu na Photoshop, když jsem předtím zjišťoval IP adresu serveru adobe.com, abych si nainstaloval novější verzi Flash Playeru.

Nepovažuji Google za někoho hodného, kdo se může rozkrájet pro blahobyt uživatelů. Google je firma jako každá jiná a jde ji primárně o zisk. A je překvapivě strašně podobná Microsoftu, oba dva velcí počítačoví hráči dokáží skutečně vydělávat pouze na velmi malé skupině svých výrobků (v případě Googlu je to reklama, kdežto v případě Microsoftu jsou to klientská Windows a kancelářský balíček Office), aby veškeré jejich další aktivity byly výhradně ztrátové a oni je lepili ze zisků v těch pár komerčně úspěšných. Některé služby a produkty od Googlu používám (Search, Desktop Search, Picasa, Picasa Web Albums, Chrome, News, Analytics), protože mi vyhovují, jiné ne, protože mi třeba více vyhovuje konkurence (HotMail), nebo protože takový typ služby mě nezaujal vůbec (Google Docs, Wave a další). A s pobavením, ale někdy i se znepokojením sleduji, jak různí uživatelé nebo i politici dělají z obou dvou velkých a úspěšných firem bubáky. Zkuste si zachovat zdravý selský rozum a skutečně racionálně o těchto dvou firmách a jejich produktech přemýšlet.

Na konci roku 2007 firma Opera zjistila, že skutečně business dělat neumí a že vlastním úsilím se nikdy neprosadí. Rozhodla se proto zneužít moc Evropské unie a pomocí regulace vnutit Microsoftu jako výrobci operačního systému Windows, aby svůj vlastní prohlížeč z operačního systému odstranil a uživatelé si prý potom spíše vyberou ten jejich produkt.

V záležitosti se samozřejmě skýtá více absurdit:

• Microsoft není jediným výrobcem operačního systému, který v sobě obsahuje internetový prohlížeč. Vlastně je to tak u všech výrobců: MacOS také obsahuje zrovna v instalaci internetový prohlížeč Safari a to přímo od výrobce operačního systému, firmy Apple. Podobně drtivá většina Linuxových distribucí má v sobě zahrnut prohlížeč Firefox nebo Konqueror. Zákony a normy by měly být obecné, proto by případný souhlas EU měl postihnout všechny stejně. Vsadím se ale o troje boty, že postihnutým bude pouze Microsoft a nikdo jiný.
• Představte si výrobce jakéhokoliv výrobku, například auta, který spolu s výrobkem dodává nějakou výbavu, například auto-klimatizaci. A nyní přijde jiný výrobce klimatizace a s pomocí Evropské unie vnutí tomu výrobci aut, že auto se nesmí prodávat s klimatizací. Tu si uživatel může dokoupit až posléze, aby měl na výběr. Zamezení toho, aby si výrobce do svého výrobku umístil svou vlastní komponentu. Zní to jako nesmysl? Ale vždyť je to přesná analogie.
• 

  Návštěvy prohlížečů na tomto webu.
  Bojuje Opera proti správnému nepříteli?

  Úspěch prohlížeče Firefox ukázal, že neúspěch Opery není způsoben Microsoftem. Vím, že moje stránky jsou obsahově určeny spíše pro aktivní mladé muže, kteří mají potřebu zkoušet různé technologie. Možná i proto má na mých stránkách podíl Internet Exploreru ani ne polovinu toho co Firefox. Ale i na ostatních webech má Firefox obecně více než Internet Explorer, takže konkurenční produkt se bez zásahu Evropské unie dokázal stát číslem #1. Ovšem na rozdíl od Mozilly (výrobce Firefoxu) se Opera rozhodla nebojovat čistě. Opera zjevně business neumí a umět nebude. A tak se rozhodla, že ke svému prosazení zneužije moc EU, která americkému Microsoftu moc nakloněná není.

K obecnému překvapení EU v lednu letošního roku dala Opeře předběžně za pravdu. Nebudu znova rozebírat otázku, jestli v zápětí EU přinutí také ostatní výrobce operačních systémů, aby z nich odstranili webový prohlížeč. Ač je zjevné, že by tomu asi tak tedy mělo být, aby se jednalo o obecné pravidlo, nestane se tak.

Aby toho nebylo málo, tak mnoho dalších výrobců se k Opeře přidalo. Trochu se dalo čekat, že se na stranu Opery postaví ostatní výrobci prohlížečů a samozřejmě se to stalo. Podstatně zajímavější ale je, že do sporu na stranu Opery vstoupily i další firmy, které vyrábějí jiný software než internetové prohlížeče. Lze to ale snadno vysvětlit – při prohře nic neriskují, ale pokud Opera vyhraje, bude vytvořen otřesný precedens pro to, aby na stejném principu musel Microsoft nařízením vyklízet pole i v jiných segmentech, v kterých podnikají oni.

Microsoft se samozřejmě věnoval tomu, jak z kauzy ven. I když se domnívám, že právo je na jeho straně, tak z business pohledu chápu, že místo válečného tažení proti nesmyslné EU a neschopné Opeře couvnul. Evropa je obrovský trh a je lepší zkusit s EU spolupracovat, možná si pak od Microsoftu koupí nějaké produkty. Kdyby bojoval, EU by asi spíše zkoušela různé alternativy, což sice často není v celkových nákladech (tj. včetně školení, údržby apod.) levnější řešení než to od Microsoftu, ale v takovém případě by prostě Microsoft přišel o business.

A tak se v nových Windows 7 nebude prohlížeč Internet Explorer nacházet. Teda vlastně jen v Evropě, v ostatních částech světa (zatím) orwelovská EU nevládne. Tento týden Microsoft navrhl, že se ve Windows objeví standardizovaná stránka, na které si bude moci uživatel vybrat, který browser si na počítač nainstaluje. Ano – přímo ve Windows pomocí jednoho kliknutí si uživatel nainstaluje konkurenční prohlížeč. Takovou funkci Microsoft do Windows dá, a to včetně zpětného doplnění (přes službu Windows Update) do Windows XP a Vista.

Víte, co si o tom myslím? Aby bylo všem měřeno stejně, měla by také Opera na své webové stránky umístit odkaz pro stažení Internet Exploreru. Hned vedle tlačítka pro stažení svého prohlížeče. Pokud má být uživatel neustále upozorňován, že si může zvolit i jiný produkt, proč by tomu tak nemělo být i zde? A samozřejmě také na webu Firefoxu a obdobně pro ostatní produkty těch firem, které se do procesu zapojily.

Bude webová stránka Opery vypadat takto?

Opera by se měla věnovat businessu, který umí. Jsou jím prohlížeče pro mobilní zařízení, včetně služby Opera Mini. Pokud chce soupeřit na poli tradičních browserů pro počítače, ať tak činí sama, bez omezování konkurence pomocí regulací. Firefox toho schopný byl a uspěl. Tudíž Opera je pouze neschopná, nic jiného.

Nebudu tvrdit, že Microsoft je nějaký svatoušek. Jen tento způsob zásahů státní (nebo dokonce nad-státní) moci mi připadá zvrhlý. Nevím, jestli by se George Orwel smál, nebo by plakal. Evropská unie zasahuje čím dál tím více do soukromých záležitostí firem i jedinců. Není to v zájmu obyvatel, ale jedná se pouze o lobbying, korupci a špínu, která je stokrát větší než ta v našem malém českém politickém rybníčku. EU se stala nástrojem moci, kdy nezvolení zástupci omezují svobodu podnikání a života vůbec. A to, že se členství v EU může obrátit i proti Česku jakožto členovi, se právě ukazuje nyní v případě, kdy bez požehnání Bruselu nesmíme recipročně zavést Kanadě víza. Poslední dobou si začínám klást otázku, jestli se náhodou nedožiju toho, že po vzoru 1984 vyhlásí Eurasie, tj. EU+Rusko, válku Spojeným státům, vlastně Oceanii. Myslíte, že je to nereálné? Vždyť v zájmu vyššího dobra se Eastasia, tedy Čína, přidá.

Dosavad jsem ani jednou netwittnul. Dokonce jsem ani nikde nepresentoval, že účet na Twitteru mám. Prostě nic.

Dnes mi přišel mail, že uživatel Jan Tichý si na mě dal follow. Proč to ten člověk dělá? Já ho neznám, on mě s největší pravděpodobností také ne (ani ta jeho fotka mi nic neříká). Nemám na Twitteru jediný příspěvek. Je na mně něco zajímavého? Nebo se Jan Tichý pouze snaží (pro)následovat co nejvíce lidí? Je to nějaká soutěž? Nerozumím tomu.

Výsledkem je bohužel naprosto tragický rozdíl. Když v této chvíli zadáte „Project Natal“ do Googlu, získáte miliony stránek o této nové zajímavé periferii. Když zadáte ten samý výraz do Bingu, tak zjistíte, že sám Microsoft o Natalu nic neví: na první stránce (mezi prvními 10 výsledky) není ani jeden relevantní.

Hledání Project Natal na Google

Hledání Project Natal na Bingu

Bing může vypadat sexy, ale jako tradiční Microsoftí vyhledávač je zatím ohledně výsledků hledání nadále nepoužitelný. Zůstávám u Googlu.