Plugin Zalomení aktualizován pro nový WordPress 2.9

Category: WordPress — 23. 12. 2009

Vyšel nový WordPress 2.9. Na internetu je o této skutečnosti spousta článků, takže nebudu zbytečně psát o tom, co se lépe dozvíte jinde. Nová verze WordPressu ovšem změnila některé své interní funkce a já jsem zjistil, že v ní nefunguje můj plug-in Zalomení. Takže na světě je rychlý fix, plugin Zalomení verze 1.2, který s novým WordPressem funguje (a funguje správně i se staršími verzemi, pozná si, nad jakou verzí WP běží a použije správné funkce dle verze).

Moje stávající oprava je spíše rychlým hackem. Totiž funkce, kterou jsem ve svém pluginu používal, byla ve starším WordPressu součástí API, od verze 2.9 se ovšem jedná o funkci privátní, kterou pluginy nemají používat. A já teď volám tu privátní funkci. To znamená, že můj plugin sice v této chvíli funguje, ale takto by to být nemělo. Jak odhalil jeden z uživatelů, např. plugin WP-Security-Check na toto upozorní, že to není v pořádku. Ovšem v těchto dnech jsem neměl dostatek prostoru řešit korektní verzi, měl jsem ale pocit, že musím rychle udělat opravu, protože lidé budou své WordPressy upgradovat.

Proto v brzké budoucnosti očekávejte verzi další, která nejen že bude fungovat, ale také bude korektní vzhledem k API systému WordPress. Akorát to třeba spojím ještě s nějakým rozšířením funkcionality pluginu Zalomení, aby to mělo pro uživatele i ještě nějaký další přínos.

  Zalomení plug-in pro WordPress (77,1 KiB, 1 865 stažení)

Jednoduchý skript na hlídání volného místa na disku

Category: Počítače — 11. 12. 2009

Cíl: máte počítač, říkejme mu server (bez ohledu na to, jaká serverová služba na něm běží) a Vy chcete, aby se nestalo to, že na disku tohoto serveru dojde místo a Vy o tom nebudete vědět. Samozřejmě jedná se o server, na který se denně nepřihlašujete, tak by bylo dobré, aby Vám server dal nějak vědět. Jednoduše, až se posune pod kritickou mez, tak aby Vám poslal mail, že místo dochází a že s tím máte něco dělat (třeba smazat příliš podrobné logy, nebo já nevím).

Výchozí stav: na Vašem serveru je (tj. ten počítač, který chceme hlídat) je operační systém Windows (třeba Windows Server 2003, ale de-facto je to téměř jedno, která verze). Teda můžete mít i server s Linuxem, pak bude pro Vás situace ještě jednodušší a určitě budete schopni si z níže uvedeného postupu vytáhnout pouze tu podmnožinu, která Vám potřebnou funkcionalitu zajistí. Tento článek ovšem předpokládá Windows server. Dále potřebujete poštovní server se SMTP rozhraním a mám na mysli jakoukoliv možnou variantu SMTP serveru: může běžet přímo na výše uvedeném počítači, který chceme hlídat, může to být úplně jiný server ve firmě nebo můžete použít i veřejný, jako např. seznam.cz.

Řešení: jak už to tak bývá, řešit takovou úlohu je možné různými způsoby a já jsem samozřejmě zvolil jen jeden z nich. Za nejjednodušší jsem považoval poskládat řešení z pár příkazů, které mají svůj původ na Unixu, ale ve Windows je nenaleznete. To ovšem vůbec nevadí, protože existuje balíček Cygwin, který právě unixové příkazy do Windows nainstaluje a vy je pak můžete používat stejně účinně, jako linuxáři.

Instalace Cygwin

Takže si stáhněte instalační program pro Cygwin a spusťte. Instalační program je maličký, neobsahuje v sobě všechny ty soubory, které se chystáme na počítač nainstalovat — ty si bude stahovat z internetu až během samotné instalace, a pouze ty, které si vybereme, žádné jiné. Takže si v instalaci zvolte zdrojový server na internetu, z kterého se bude dál stahovat, nejspíše některý český, protože z něj budete sosat nejrychleji.

Instalace Cygwinu má samozřejmě jakési výchozí nastavení, které balíčky stáhnout a které raději nestahovat. A jak už možná tušíte, toto výchozí nastavení nestačí. Výchozí instalace totiž neobsahuje příkazy pro odeslání mailu. Takže když budete během instalace stát před volbou, které balíčky nainstalovat, najděte kategorii Mail a z ní přidejte ještě balíček ssmtp. (klikněte u této položky na sloupec, ve kterém je napsáno Skip, tak aby se tam objevila verze, která bude instalována). Mimo tuto změnu můžete všude nechat výchozí nastavení a naklikat Next → Next → Finish a spokojeně pozorovat, jak setup balíčky stahuje a instaluje na Váš server.

Instalace Cygwin - výběr ssmtp

Instalace Cygwin - výběr ssmtp

(Celý příspěvek…)

Kodaň, ekologie a střízlivý pohled na věc

Category: Jen tak — 9. 12. 2009

V Kodani právě běží konference o ekologii, globálním oteplování a dalších podobných záležitostech. Jakožto čtenář Lomborga (vřele doporučuji, je to sice trochu nudné čtení, ale zatraceně důkladně podložené referencemi) o této akci samozřejmě vím delší dobu. Mimochodem již v listopadu jsem se setkal s některými PR materiály firem, jež chtějí vypadat, jak progresivně ekologicky smýšlí, a proto o kodaňské konferenci již před měsícem psaly v minulém čase a vítaly závěry tam přijaté.

Nyní na povrch vyplouvají různé aférky, počínaje počítačovými hackery, kteří přinesli světu „překvapující“ zprávu o tom, jak seriózní vědci manipulují údaji, přes ekologické pokrytectví 140 soukromých tryskových letadel a tisíců limuzín pro všechny zúčastněné papaláše až po dnešní prozrazení, že závěrečná zpráva už je na světě, aniž by se na ní účastníci dohodli.

Ne, nebudu se vozit po všech těchto absurditách, i když je mi záhadou, jak jim to spousta lidí (včetně mě blízkých přátel) ještě furt baští. Zkusím pouze střízlivý pohled na věc.

Ekologie nakonec bude taková, jakou ji budou chtít ty nejbohatší a nejsilnější státy světa. Taková, nebo žádná. Jinak to už z principu věci není možné. Započítejte USA, Velkou Británii, Francii a Německo. Možná Rusko a Čínu. Konec zvonec. Všichni ostatní jeli do Kodaně akorát se pobavit nebo si pozvednout své ego, že se ukážou vedle těch mocných, nic víc. Teda pokud mají trochu racionality v sobě — pokud jsou naopak natolik naivní, aby věřili, že oni něco rozhodnou nebo změní, pak je to ještě horší, protože si myslím, že žádný stát by ve svém čele neměl mít blbce.

Pokud se ti velcí na něčem dohodnou, bude to tak. A jejich rozhodnutí se Vám nejspíš líbit nebude. A to prosím bez ohledu na to, jestli patříte k těm, co ekologické iniciativy podporují, a nebo naopak k té druhé skupině, která proti nim bojuje. To je úplně jedno. Stejně s tím nic nezmůžete.

Tím nechci říci, že se jakožto malý národ máme chovat jako služebníček a těm velkým poklonkovat. Spíše se řečnicky ptám, jestli má smysl v tom klubu být?

Všichni jsou z Googlu paranoidní. Aniž by přemýšleli.

Category: Internet — 8. 12. 2009

Je to pár měsíců, kdy Rupert Murdoch přišel s nápadem, že by zpoplatnil své zpravodajské servery. A hlavně obvinil Google, jak mu krade informace a na nich vydělává. Tento pán je velice úspěšný podnikatel, skoro tak úspěšný jako Google, a tak jeho prohlášení se od té doby masivně propírá na všech možných stránkách. Třeba zdezde, jen pro příklad. Před pár dny pak Google přišel s novou službou zvanou Public DNS, kdy zdarma nabídl rychlé překladové servery pro kohokoliv (to jsou servery, které de-facto potřebujete, abyste se na internetu vůbec mohli pohybovat, zjednodušeně bez nich by Váš počítač jen tak nezobrazil ani tuto stránku). A tradičně jsem se na internetu setkal s výkřiky, jak Google uživatelům zase poleze do soukromí a po vzoru velkého bratra bude o nich vědět úplně všechno. Ajajaj.

Je skutečně Google převtěleným ďáblem?

Je skutečně Google převtěleným ďáblem?

Nejprve pojďme na Murdocha. Myslím si, že zpoplatnění mu nevyjde. Tedy ne že by zpoplatnit nemohl, ale to klidně může, ale myslím, že tím nic nezíská. Dokud budou na internetu existovat konkurenční média, která budou zdarma (tedy placená z reklamy), tak se uživatelé přesunou od Murdocha pryč k těm, kde platit nebudou. Teoreticky může nastat i situace, kdy zpravodajství zpoplatní úplně všechna média (a pár blogů to nevytrhne), takže na internetu si zdarma žádné zprávy nepřečtete. Začnou pak lidé za zpravodajství platit? Nesmysl. Nemám to ze své hlavy, velice se mi v tomto směru líbil názor Daniela Dočekala na věc: zpravodajství není statek, který lidé nezbytně potřebují okamžitě, oni klidně pár hodin počkají. Takže pokud zpravodajské servery zavedou platby, většina čtenářů místo placení raději počká do večera a na zprávy se podívá na své preferované televizní stanici a vše se dozví, jen o trochu později.

Ruppert Murdoch: na internetu mi kradou můj obsah!Výše uvedené se samozřejmě týká obyčejných zpráv. Jiná situace je s hloubkovými analýzami trhu, různými podrobnými studiemi vhodnými pro obchodování atd. Jenže takové kvalitní materiály se ani dnes na internetu neválejí zadarmo a v nich se nic nezmění. Ovšem, aniž bych chtěl snižovat serióznost takových zpráv, vybírám z dnešní iDnes, kdo z Vás by platil za články že Švýcarští intelektuálové chtějí zrušit zákaz minaretů nebo že Soudci z plzeňských práv budou soudit i po odebrání titulu, i když tyto články budou placené úplně všude. Když Vám je večer v televizi naservírují zdarma? Jsou pro Vás takové články tak důležité, že za ně budete platit?

Myslím si ale, že ještě důležitější je hon na čarodějnici, totiž na Google. Ve všech článcích je totiž zmiňováno, že Murdochovi (a i ostatním) úplně strašně vadí, že je vykrádá Google svou službou Google News, což je tzv. agregátor zpravodajství. Že Murdoch vyrobí (kvalitní) zpravodajský článek, vystaví ho na svůj web, oblepí ho reklamou, aby se mu ta výroba článku zaplatila, a pak přijde zlomyslný Google, ten článek si stáhne, jen ten obsah, vystaví na své stránce Google News, kde peníze za (svou) reklamu shrábne on. Nespravedlnost. Cože? Podíval se někdo z Vás na tu stránku Google News? Tady je.

Tak mi prosím vysvětlete dvě věci:

  1. Na stránce Google News je vždy z daného článku jen první odstavec (tak jako na výchozích stránkách vydavatelů zpravodajství). Jenže když kliknete na titulek, abyste si z článku přečetli více, tak Vás to přivede na původní stránky toho zpravodajského serveru, z kterého článek pochází, se vší reklamou, kterou si tam výrobce článku dal. Není to tak, že Google News spíše čtenáře na ten původní zpravodajský server přivedou?
  2. A ještě mi prosím ukažte na Google News tu jeho reklamu, kterou Google na těch původních zpravodajských serverech parazituje. Aspoň jednu jedinou. Prosííím. Ha! Není tam! Na té stránce není jediná reklama a protože Google News používám dlouho, drze řeknu, že tam nikdy nebyla.

(Celý příspěvek…)

Naučíme děti psát špatně česky nebo špatně polsky?

Category: Jen tak — 4. 12. 2009

Když mi bylo 6 let, rodiče mi kupovali Mateřídoušku. Malý Honzík si v tomto dětském časopise vybarvoval, plnil jednoduché úkoly, počítal do desíti a na jednoduchých slovech se učil číst a psát. Šťastné dětství.

Dnes je časopisů pro tuto věkovou kategorii spousta. Jdete do trafiky a můžete vybírat. Případně se Vám některé dostanou domů, aniž byste je sami koupili. Přijdou příbuzní nebo známí a přinesou malý dárek dětem. A Vy jako rodiče jste neskonale šťastní, že se tentokrát nejedná o bonbóny nebo jiné sladkosti.

A tak se k nám domů dostal časopis 6-letý, číslo #38. Dle editorialu časopis pro děti, které se učí číst, psát a počítat. No, já si teda nepředstavuji, že moje dítě bude psát tak, jak redaktoři tohoto časopisu. Fail.

image0

Upgrade Lotus Domino – vivat virtualizaci serverů!

Category: Počítače — 1. 12. 2009

Je to již podruhé, co u svého zaměstnavatele upgraduji server Lotus Domino. Pro neznalé, jedná se o serverový software od firmy IBM pro tzv. groupware, tedy systém pro spolupráci a kolaboraci, největší konkurent Microsoft Exchange, mnohdy nazývaný poštovní server, ale zrovna Lotus Domino je úžasný v tom, že se nejedná o obyčejný poštovní systém, Lotus Notes & Dominoale obecné řešení nestrukturovaných databází s možností routování (přeposílání) dokumentů (záznamů) mezi jednotlivými databázemi, no a elektronická pošta + kalendář + úkoly je pouze jednou z aplikací, která nad touto platformou běží. Ale zpátky k upgradu. Takže poprvé jsem to dělal před čtyřmi roky, kdy jsme přecházeli z verze 5.0 na verzi 6.5. Firma k tomu uspořádala seminář, kdy jsme se na dva dny potkali v Dánsku, dostali jsme školení, mohli jsme si nanečisto upgrade vyzkoušet na testovacím setupu a tak dále.

Když jsem se tehdy vrátil domů, našel jsem vhodný okamžik (samozřejmě o víkendu, mimo pracovní dobu) a upgrade provedl. Už je to docela dlouho, ale moc dobře si vzpomínám, která operace trvala nejdéle. Bylo to zálohování. Je samozřejmě správné, než se pustíme do samotného upgradu, provést plnou zálohu celého systému, abychom se měli pohodlně kam vrátit, když se něco pokazí. Avšak full backup trvá velmi dlouho, klidně i několik hodin. Nicméně tehdy, před čtyřmi roky, to byla pro mě jediná možnost.

Nyní dozrál čas na další upgrade Domina. Tentokrát z verze 6.5 na 8.5, verze mezi nimi přeskakujeme. Opět jsme se sjeli, tentokrát v Maďarsku, opět dvoudenní seminář, prakticky stejný scénář. Jen po návratu domů jsem byl před svým vlastním upgradem v trochu odlišné situaci.

VMware server - Čas na to, provést snapshot Domina

VMware server - Čas na to, provést snapshot Domina

Od minulého upgradu se totiž odehrály v naší serverovně velmi významné změny. Většinu serverů jsme zvirtualizovali, včetně Domina. Takže tento server (a ještě 5 dalších) už pro nás nejsou fyzické počítače, na které si můžete sáhnout. Ne, jedná se pouze o pár souborů (přibližně tak deset pro každý server). A všechny dohromady běží na jednom společném hardwaru, kde je jako základ použit VMware Server, dnes již v historické verzi 1.0. Vždy jsem jako hlavní výhody virtualizace vnímal to, že máte méně fyzických počítačů, lepší využití zdrojů, menší spotřebu elektrické energie atd. Nyní jsem ale využil další výhody virtualizace a to právě při upgradu. Místo tradiční kompletní zálohy jsem zmáčkl tlačítko Snapshot – a je to. Měl jsem okamžitě uložený stav serveru k určitému okamžiku a mohl jsem ihned pokračovat v upgradu.

Chytří tuší, že to by samo o sobě nestačilo. Serverové systémy se samozřejmě instalují tak, že máte dva diskové oddíly, na jednom je systém a potřebná serverová aplikace, a na druhém data. A při typické virtualizaci se vytvářejí virtuální pevné disky, což je jeden jediný soubor pro každý diskový oddíl, který se pak ve virtualizovaném systému tváří jako normální pevný disk se soubory. Jenže pokud by měl být takový diskový oddíl být přímo obřích rozměrů (naše Domino má datový oddíl o velikosti 800 GB) a nebo je kvůli odezvě zapotřebí rychlý přístup na něj (to si pište), tak se naopak používá přímý přístup na skutečný disk a datový oddíl se typicky nevirtualizuje. To by ale padla veškerá teorie o rychlé záloze, protože majoritu zálohovaného objemu tvoří právě datový oddíl. No, takže jak to bylo v našem případě?
(Celý příspěvek…)


Credits

Běží na systému WordPress 3.7.3 Vytvořeno s editorem UltraEdit